Sempervivum

Sempervivum - tak zní latinský název sukulentních rostlin (čeleď Crassulaceae), které vytváří přízemní růžici dužnatých listů.

Název Sempervivum je složen ze dvou slov - Semper (vždy) a vivus (žít).

Už název poukazuje na to, že jde o jedinečně odolné, suchomilné rostliny, schopné přežít tam, kde to jiní nedokážou.

Česky se nazývají netřesky. Původ jména pochází z dob, kdy se věřilo, že netřesk zasazený na střeše domu chrání dům před bleskem. A v dnešní době, díky třeba projektům Zelená střecha, se může zase na naše střechy vrátit.

Ve volné přírodě se netřesky vyskytují od Asie přes Rusko až do Střední a Severní Evropy.

Botanicky se rozdělují podle barvy květů do dvou skupin:

Sempervivum (netřesk) a Jovibarba (netřeskovec). Sempervivum má květy převážně devíti až dvacetičetné, růžové, zřídka žluté nebo bílé. Korunní plátky jsou rozevřené s celými okraji.

Sempervivum se dělí na:

Sempervivium tectorum (netřesk střešní) vyskytující se v jižní Evropě

Sempervivium arachnoideum (netřesk pavučinatý) domovem jsou mu hory jižní a střední Evropy, vyskytuje se v Pyrenejích, Alpách, Apeninách a horách Korsiky

Sempervivium calcareum (netřesk vápnomilný) vyskytuje se v jihovýchodní Francii a italských Alpách

Sempervivum ciliosum (netřesk brvitý) pochází z Bulharska, Řecka, Albánie a Makedonie

Tím výčet druhů netřesků samozřejmě nekončí, ale pro základní orientaci zatím stačí.

Jovibarba má květy převážně žluté s šestičetnými, třásnitými lístky se zřetelným kýlem.

Jovibarba se dále rozděluje na:

Jovibarba globifera, která roste v České republice, ve východních a jižních Alpách, Karpatech a západním Balkáně až po severní Albánii. Dobře se rozlišuje, protože netvoří výběžky, ale dceřiné růžice tvoří "kuličky", které sami odpadají od matečnice.

Jovibarba heuffelli se vyskytuje ve zbytku Balkánu a jihovýchodních Karpatech

Jovibarba hirta roste více směrem na západ, v jihozápadních Alpách

Přirozený výskyt jovibarby globifery v ČR

Netřesky se v drtivé většině pěstují coby skalničky. Vyhovují jim dobře propustné půdy a slunné místa.

Vytváří dlouhé a odolné kořeny, které se dokáží doslova provrtat škvírou mezi kameny a vytváří nádherné polštáře na kamenitém podkladu.

Daří se jim ovšem i v květináčích nebo okrasných mísách, za předpokladu opravdu dobré drenáže. Rostou doslova všude, kde jim nabídnete alespoň trochu místa.

Do nízkých mís doporučujeme volit spíše drobné druhy netřesků. Naši "obři" budou zase vděčni za dostatek prostoru pro kořenový systém - tudíž doporučujeme mísy hlubší a větší, aby mohly využít svůj potenciál a ukázat se v celé své kráse a robustnosti.

Na co je potřeba upozornit, je to, že netřesky ve velké většině mění svou barvu jednak podle ročního období, ale také podle stanoviště (roli hrají faktory jako sluneční světlo nebo třeba typ zeminy).

Jen některé druhy si ponechávají svou barvu po celý rok.

Z toho důvodu není v drtivé většině možné určit o jaký kultivar se jedná, pokud jeho název neznáme.

Netřesky ovšem nejsou pouze okrasnou rostlinou.

Pro mnohé bude překvapením, že tato rostlina v sobě skrývá i léčebný potenciál. Bez jediného zaváhání ji označím za super léčivku. Šťáva z netřesku Vám může pomoci při lehčích popáleninách, alergických "kopřivkách", po štípanci hmyzem nebo dokonce při pásovém oparu.

Osobní a výbornou zkušenost mám při bolesti ucha. Stačí rozdrtit lístek netřesku a šťávu si kápnout do ucha a nechat působit. Za malou chvíli přichází úleva a bolest mizí.

Také si můžete pochutnat na mladých a šťavnatých lístcích, přidat je do salátu nebo netradičně ozdobit jednohubku.

Tyto léčivé vlastnosti využíváme z netřesku střešního (sempervivum tectorum).